Poslední dobou se s různými esoteriky, léčiteli a gurui doslova „roztrhl pytel“. Slovo esoterika má původní význam v něčem, co je skryté, utajené a běžnému člověku nepřístupné. Když se podívám na knižní pulty a nakonec i na facebook, obávám se, že skrytého nezůstalo téměř nic a tudíž o esoterice jako takové nelze hovořit. Všichni nabízejí zázračná uzdravení a zázraky téměř na počkání. Jsem přesvědčen, že i mezi těmito lidmi se najdou profesionálové s dlouholetou úspěšnou praxí, ale většinou je to jenom byznys. A když se klientův stav dlouhodobě nezlepšuje, tak je to holt špatná karma!
Některé alternativní směry mohou jistě pomoci, ale nejsou „všespásné“. Proč se tedy k těmto směrům tolik lidí upíná? Protože nabízejí rychlá řešení! Rozumím tomu, sám jsem prošel několika životními krizemi a rychlá řešení jsou velmi lákavá. Je zde ale obrovská hrozba. Většina alternativních směrů – respektive konkrétní lidé, kteří se tím živí často opakují, že je třeba všem odpustit, se všemi hovořit s láskou a vidět v každém jen to dobré (tak, jak je to v různých obdobách v knihách, které ti moudřejšî přečetli). Je to jistě ušlechtilá idea a i mě se libí…jenže zkuste si představit člověka, který prochází například těžkým rozchodem a dostane od alternativního terapeuta radu: „musíš mu/jí odpustit, dělá to nejlepší, čeho je schopen“.
Nebo drsnější příklad – oběť domácího násilí. Co to s takovým člověkem uděla? Primárně si vybuduje pocit viny za to, že není schopen odpustit a posléze může (a často i dojde) k názoru, že je to jeho vina a že si to zaslouží!!! Někteří alternativní terapeuti pracují např. s minulými životy a právě v momentě, kdy suveréně klientovi oznámí, že si to zavinil sám chováním v minulem životě, způsobí obrovské trauma a sobě byznys možná na několik let. Mám známého, který už 3 roky chodí na regrese a je v „miliontém“ minulém životě, ale v reálu je ve stejném stavu, jako před třemi roky…vlastně ne – věří, že vše na světě je jeho vina a pokud se k němu někdo chová „hnusně“, musí jít do regrese a vyčistit si s ním minulý život.Vůbec nepřemýšlí o sebeúctě, vlastní životní cestě- protože dokud všem neodpustí, tak si lepší život nezaslouží a musí tedy trpět „s láskou v srdci“. Vytvořil si nevědomě novou zavislost na terapeutovi (léčitelce).
Jsem přesvědčen, že pokud něco řeším teď, tak i řešení je zde v tomto životě a zpravidla je třeba navrátit se primárně sám k sobě, svým pocitům a emocím… a klidně si v soukromí i sprostě zanadávat a dovolit si to! Když jsem naštvaný, nemá smysl se obelhávat, že to tak není! Pokud si nepřipustím vlastní emoce, pocity – nenajdu pravou příčinu a nejsem schopen problém řešit! Myslím si, že zásadním nástrojem je zde vlídné a profesionální slovo terapeuta, který klienta akceptuje se všemi jeho emocemi, nenávistí, lítostí a nesnaží se ho „nacpat“ do duchovního klišé o míru a lásce…